neděle 27. ledna 2019

Tak jak to s tím Pupkem bylo?

Strukturovaně:
2009 - Strejda ještě ne, Pupek už jo. 115 kg váží chlap. Když se mám někam podívat, tak si na to vezmu motorku. Ono projet Passo di Stelvio na motorce, to dá ovšem taky zabrat. Když mám na něco chuť, tak si to dám, ovárek, zákusek pivíčko, cokoli. Hlava zalitá sádlem však neodpuzovala ženy natolik, aby se nenašla taková panenka, která by mě chtěla.
2011 - Společnými výlety a takřka odborným dohledem na životosprávu apod. se ocitla váha někde kolem 90-95 kg. Vypadá to lépe mj. na fotkách ze svatby a z dovolených.
2015 - Roste rezistence proti dohledu, společné aktivity je trochu problém organizovat vzhledem k prvímu synkovi. Na procházkách s kočárkem tatínek objevuje geocaching. Po vylovení všeho možného v okolí je třeba vydávat se na vzdálenější a delší výpravy za krabičkami. Zjišťuji, že nejlepší je hledání pěšmo.
2016 - objevuji kouzlo dálkových pochodů. Norma na vzdálenost se v následujících letech zvyšuje na cca 30 km, což už žádný běžně lenivý kamarád se mnou nechce chodit a chodím obvykle sám. Bohužel to není moc slučitelné s geocachingem. Když máte ujít za den 30-40 km, tak není moc času na zdlouhavé hledání krabiček. V tomhle roce byly navíc zahájeny první pokusy s běháním. Běžecká kondice se zlepšila z úplné lemrovitosti s nutností indiánského běhu na zárodky lokomotivy, která má pocit, že by mohla běžet nepřetržitě možná i hodinu v kuse nebo tak nějak. (Do té doby nejdelšími tratěmi byly ve školních letech hororové dvanáctiminutovky nebo krutopřísné patnáctistovky.) Ač jsem v běhu nalezl určité zalíbení, odradily mně zakrátko letní vedra, podzimní bahna, zimní sněhy a mrazy atd.
2017 - S druhým synkem se ocitá geocaching téměř na bodu mrazu. Nejbliží kešky jsou už hodně daleko a když mě má rodina někam pustit na celý den, tak už se chci spíše pořádně projít než se jen tak někde potulovat od pařezu k pařezu, od kamene ke kameni. 
2018 - To je, dá se říci, rok ve znamení turistiky. Turistika už nemá jen poznávací  a relaxační funkci. Už je mi fajn i z toho, když se na špacíru příjemně utahám. Jenže takové utahání zabere celý den od nevidím do nevidím. To znamená být uvolněn od rodiny např. na celou sobotu, a to není jen tak. V závěru roku se objeví nejistá možnost ucházet se o jistou odbornou pozici v armádě. Ta by však vyžadovala výrazné utužení fyzické zdatnosti. I když armáda, jak se zdá se konat jen tak nebude, limity jednotlivých disciplín představují zajímavou výzvu, včetně běhu. Pro případ, že by armáda v průběhu dalších měsíců projevila zájem, je nanejvýš vhodné se kondičně alespoň přiblížit požadovaným limitům. Což je docela pěkná motivace.

A tak ve 39 letech a 99kg začala nová životní etapa Strejdy Pupka, jako běžce

Žádné komentáře:

Okomentovat